Víkendová cesta přes Polsko - část šestá. Na oběd v Kaunas-u.

Malá statistika na úvod. V momentě,když jsem přijel vlakem do Kaunas-u jsem měl za sebou 1074 km za necelých dvacet hodin jízdy. Procestoval jsem tři státy a vystřídal ctyri vlaky. Vlastně pět,ale ten jeden z Liberce byl vlastně totožný. 
Teď se dá říct, že se dá za jeden den dojet z Lípy až do Kaunasu,pokud má člověk ta to přizpůsobený zadek. Možná by byl dobrý před tou cestou dlouhodobý pobyt v sedle jízdního kola, aby se udělal "prdelní mozol". Praktický by se dalo pokračovat až do Vilniusu,ale to už bych riskoval,že se nedostanu v rozumném čase domů a i tak mne čeká dalších 19 hodin na zadku po cestě zpátky.
Protože docela slušně leje a po chvíli jsem mokrý, prohledávám všechny možné skrýše v batohu a hledám nějaké drobné euromince na autobus. Podařilo se mi najít celkem  2,6€, takže úspěch. Mám na cestu tam i zpátky. 
Cílem je dostat se na náměstí k radnici a navštívit restauraci s klasickou litevskou kuchyní. Ta je jak známo hodně založena na mase a bramborech. Já se těším na boršč a zepelíny. To jsou velké bramborové knedlíky plněné masem se zakysanou smetanou a něčím jako sádlem s kachními játry. A k tomu malé pivo.
Mise splněna, je to trochu úchylka, jet tak daleko vlakem abych si dal něco.,co mi před lety tak chutnalo.
Protože pořád husté prší a čas kvapí, po jídle rychle balim a podél řeky mířím zpátky k nádraží.
Po cestě narážím na různé bronzové sochy, takže fotím a fotím. Trochu mi to propomenulo Wroclaw, tam také byly takové sošky po městě.
Dokonce jsem po cestě narazil na obchod,kde se prodává český křišťál :)
Na nádraží se nakonec vracím o hodinu dříve,než jsem potřeboval. Zapomněl jsem na ten posun. Takže jsem se rozvalit na nádraží do FatBoy-e, ulovil zásuvku na nabíjení telefonu ( ve vlaku totiž žádná není, i když internet alespoň na polské straně fungoval ) a po chvíli jsem docela slušně usnul. Probudil mě až kopanec do nohy od strážného na nádraží, který se mi ale záhy omluvil. 
A tak čekám na zpáteční vlak s vírou, že to vše stihnu podle plánu. A taky s tím, aby to moje zadnice vydržela.

Komentáře